Jdi na obsah
Jdi na menu
Sonet 73
15. 8. 2011
Ve mně už začíná, vidíš, ten smutný čas,
když žloutnou stromy a poslední lístek visí
v houštině haluzí, v nichž sviští drsný mráz,
v tom kůru zříceném, kde pěli ptáci kdysi.
Ve mně už vidíš jen den, jehož slabý svit
na nebi k západu pomalu dohasíná,
nežli ho přijde noc docela uhasit
a sevřít jako smrt všechno v tmách svého klína.
Ve mně už spatříš jen poslední plamen žhnout
na chladných oharcích, jež z jeho mládí zbyly,
tak jako na loži, kde musí vydechnout,
už stráven tím, co dřív živilo jeho síly.
To všechno vidíš, a přesto dál miluješ
láskou vždy prudší to, co ztratíš v brzku též.
Archiv
Kalendář
| << |
říjen / 2022 |
>> |
Statistiky
| Online: |
2 |
| Celkem: |
184214 |
| Měsíc: |
3286 |
| Den: |
136 |
